You are here09.08.2011 Český překlad knihy o syndromu VTE

09.08.2011 Český překlad knihy o syndromu VTE


By Latalova Kristyna - Posted on 09 Srpen 2011

 

Český překlad knihy MUDr. Niny Pierpontové o syndromu VTE
 
 
Díky překladatelským dovednostem členů z řad Unie pro krajinu si můžete přečíst zajímavou knihu americké autorky MUDr. Niny Pierpontové, která se zabývá vlivem větrných turbín na lidské zdraví (tzv. syndromem VTE).
 
Překlad naleznete na stránce:

Zde citujeme nejzajímavější části z této zprávy :

Hovořila jsem s 10 rodinami bydlícími v blízkosti velkých větrných elektráren (1,5 až 3 MW), z nichž všechny byly postaveny po roce 2004. Celkový počet dotázaných byl 38 osob, od kojenců až po osoby staré 75 roků. Jejich symptomy vytvořily skupinu.

  1) poruchy spánku
  2) bolesti hlavy
  3) tinnitus (pískání nebo hučení v uších)
  4) tlak v uších
  5) závratě (obecný termín zahrnující vertigo, pocit lehkosti v hlavě, stav  blízký mdlobě atd.)
  6) vertigo (klinicky znamená vertigo pocit točení hlavy nebo pohybujícího se okolí)
  7) nevolnost
  8) rozmazané vidění
  9) tachykardie (rychlý srdeční tep)
 10) podrážděnost
 11) problémy se soustředěním a pamětí
 12) panické ataky spojené s pocitem vnitřní pulzace nebo třesu, objevující se ve spánku i v bdělém stavu

. . .

Nízkofrekvenční zvuky nebo vibrace dokáží oklamat rovnovážný systém těla tak, že si začne myslet, že se pohybuje. Způsob, jakým naše tělo vnímá rovnováhu a pohyb postupně ovlivňuje spoustu mozkových funkcí, které na první pohled nemají žádnou souvislost s rovnováhou a pohybem.
. . .

Výsledky ukázaly, že 15 % lidí vážně obtěžoval hluk o 38 dBA z větrných
elektráren, zatímco u letadel to bylo 57 dBA, u silniční dopravy 63 dBA a u
vlaků 70 dBA. Pokud hluk z větrných elektráren dosáhl 41 dBA, došlo k vážným problémům u 35 % osob. 16 % osob si stěžovalo na poruchy spánku při 35 dBA hluku z venkovních větrných elektráren.
. . .

Důležitým závěrem je, že s tím, jak se turbíny zvětšují, bude třeba
zvětšovat i jejich vzdálenosti.
. . .

Jednoduchá odpověď je: větrné elektrárny by měly být ve vzdálenosti alespoň 2 km v rovinatém terénu a 3,2 km v horách. Toto jsou minimální vzdálenosti. Metoda Kampermana a Jamese pravděpodobně doporučí ještě větší vzdálenost, zejména v zemědělských oblastech, které jsou samy o sobě velmi tiché.
. . .

Za druhé, všechny předpisy týkající se větrných elektráren by měly zaručovat zodpovědnost developerů za to, že vykoupí domy kterékoli rodiny, jejichž život bude zničen turbínami, za plnou cenu (cenu před postavením větrných elektráren) proto, aby dodržovali realistická pravidla ochraňující zdraví a zabránili tak extrémním ekonomickým ztrátám při odstěhování."